Květiny

Slyšela jsem jednu větu a nemůžu na ni zapomenout,
víš slyšela jsem jak někdo řekl, “muži dostanou první květiny na svém pohřbu” a tato věta zůstala se mnou.

Víš, muži nedostávají květiny
a nikdo je pevně neobjímá
a nevím jak to vysvětlit, ale stud jsem pocítila.

A sice nevím jak to vysvětlit, ale smutně mi z toho bylo.

A přesto že nevím jak to vysvětlit, na tebe jsem si přitom vzpomněla
a tuto větu popřít chtěla.

A i když mi slova dochází,
a tak to nevysvětlím dobře asi.
Myslela jsem přitom na to, že i ty by jsi potvrdil toto pravidlo
a přitom mě u srdce bodlo.

“Muži dostanou první květiny na svém pohřbu”, ale v tvém případě to tak nebude.
Protože z tebe bude výjimka,
to ti slibuju.
Vždyť ode mě dostaneš tu kytku.

A pokud ti to nikdo nikdy neřekl,
zasloužíš si lásku.

A pokud to nikdo neřekne nahlas, tak já ano, záleží mi na tobě více než si myslíš.

A pokud věříš, že tvůj život nemá smysl, tak mně poslouchej, tvé žití a bytí má zásadní význam pro mě a bez tebe by tenhle svět byl o odstín temnější.

Takže pokud si myslíš, že své první květiny dostaneš na pohřeb, tak se mýlíš.
Protože tu květinu dostaneš.