Ptáčátko

               Jsem ptáčátko,

               co vyletělo

               ze srdce zraněného.

               Pláč křidélky vysušilo.

               Jaro vůní zavonělo,

               o petrklíč nohou brnklo,

               na větve světlo sedlo.

               Šperk, co se dává

               pomněnkám,

               aby se vyzvědělo…

               má mě ráda,

               křičí čas.

               Roky se mi odlamují z těla.

               Jen na chvíli, prosím…

               ať vzpomínky na Tebe,

               ještě okamžik nosím.

…