Křižovatka

Všude jsem cizincem i v rodném městě,
bloudíc ulicemi známými.
Procházejíc pod lampami temnými,
nacházejíc jen ticho, na své zasněné cestě.

Dlouhé noci prožívajíc v samotě,
polemizujíc nad chybami minulosti.
Dopřej mi prosím trochu milosti,
a potkej mě jednou – naposledy v životě.

Na křižovatce, kde jsme se naposledy ztratili,
a lampy malátně svítily.
Shledejme se zas a znova,
pro tento moment netřeba slova.

Dej mi čas,
chci znova slyšet, tvůj hlas.
Vidět tvou líbeznou tvář,
jenž mě dovede vždy v zář.

Potřebuji s tebou být,
na širé hvězdy se dívat.
Nemohu už jen snít,
o chvílích, které je tak těžké vzývat.