Město je plné rozervaných pavučin,
příchutí vesmíru
ladných křivek
dnů na míru.
Město je plné dekadentních pocitů(prožitků)
plné stavů beztíže
a Kristů bez kříže.
Město se topí
a já se topím s ním
ve vlnách rozkoše
do noci rozprostřen.
Město se topí
v přáních a iluzích,
v příchutích vesmíru
a s prosbou o víru.
A já chci zůstat stranou
s duší povadlou,
písní(chvílí) obehranou
mojí záchranou.
Proč zůstávat stranou? Lepší je se nechat unášet proudem. Taky se ráda procházím večer sama, má to takovou.. náladu. Jako ta tvá básnička.
01.07.2007 15:31:00 | prostě Zuzana