Ticho a klid ...
Ticho a klid ...
Anotace: ...***...
Temně tklivá poezie
na mne dýchla
za kovanými vraty.
Ticho a klid,
ne však mír.
Smutná madona u náhrobku
z černého mramoru
houf dětí objímá,
ty neposednýma nohama
okopávají položené kytice
a věnce.
Děti jsou tak stejné.
Ticho a klid,
jen ne mír.
Vzduchem
plným vyhrocených emocí
zavanula nová vůně
čerstvé země.
Uhrabaná cesta z písku.
V bolesti
pošlapaný dětský svět.
„…maminko
udělá nám tatínek
taky takovou
pěknou cestičku,
budeme do ní malovat…“
Pár havranů
na mrtvém stromu
zapomnělo se smát.
Ticho,klid a pláč.
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Pro malou Aničku
Pro hejno havranů
Napíšu básničku
Co za ní dostanu?
Včera jsi umřela
A zítra půjdu já
Dává nám do těla
Nálada truchlivá
09.11.2007 09:57:00 | JardaCH
První báseň po ránu...přemýšlení....zamrazilo...asi tím otevřeným oknem...nebo že by ta nádherná báseň...navozující vzpomínky...dvě slzy sklouzávající po sametu...jistota pro všechny stejná
08.11.2007 05:42:00 | Lucie Teru
...spojení onoho prostředí a dětí tomu dalo příchuť ne smrti, ale života, takový jaký je se vším všudy...člověk by se tomu neměl bránit, ale přijmout...
07.11.2007 22:48:00 | Lota
krásné jako prožitek severní noci, jako proplétající se violoncella a marná snaha spočítat hvězdy...
07.11.2007 22:21:00 | Verena
Život, smrt a já - třetí do mariáše. Jestli je má Smrtka cinknutý, tak jsem v háji...
07.11.2007 21:55:00 | Aťan
