Obyčejný příběh
Obyčejný příběh
Anotace: na památku (věnováno...)
Možná nepůjdem na věčnost spolu
ale třeba se budu víc snažit
hledat k lidem cestu
a tak dojdem vedle sebe...
/ a když budeš chtít, vezmu tě i za ruku /
víš, náš příběh asi
slavný nikdy nebude
přesto v mém srdci
jsi věčná
jako smysluplná kniha
budeš se v myšlenkách
u mé duše hřát
a tak děkuji za přítomnost
i za slzy
co sušíš na svém rameni...
děkuji ti za "Dnes"
protože zítra
být nemusí
a já nevím jestli všechny sliby co jsem dal
dokážu ti splnit
protože
třeba nám třicet
nikdy nebude...
.
Poslední tipující: Marten, maliska, ta co bývala Andělem, Pája Black, Marfuša, hanele m., Robert Thomas, Morgaine, Anežka, grázlík, ...
Komentáře (19)
Komentujících (19)
Doporučit
Tisk05.12.2007 19:38:00 ta co bývala Andělem
Dneska jsi tady, zítra ne a přítel na tě nikdy nezapomene...:-)
03.12.2007 07:39:00 Lucijena
Vím to, pasáčku:o), vím..
A Ty to víš taky, že se mi s "Tebou" líp usíná.
27.11.2007 22:23:00 NikitaNikaT.
Báseň plná upřímnosti, od srdénka, dýchá na mne stesk, těch třicet mít budeš, dožiješ se sta let ...
26.11.2007 20:24:00 uživatel smazán
Doporučuju zpívat: Příště se ti radši vyhnu
Hudba a text : Zuzana Michnová
Mám do třiceti daleko
V bocích se houpám z jedné strany na druhou
Vyhýbám se kamení a loužím
Stejně tě zas nedohoním – pospícháš
Kam míří tvoje boty to vím
Ze školy do knihovny a pak hned domů
Seš mi na hony dnes vzdálen
Čemu věnuješ své myšlenky – komu
Chci být nejkrásnější postavou té vypůjčené knížky
Budeš mě lehce držet ve svých rukou
Na stůl mě opatrně položíš k ránu
Barevnou záložkou svou paměť podpoříš
Oči za brýlemi ukryté
Jsou pro mě výkladní skříň klenotníka
Pod nosem ti vyrašil dospělých knír
Kolik je ti roků, nikdo neví
Chci být stolní lampou, kterou si každou noc svítíš
Budu blikat v rytmu vášnivého tanga Comparsitu
A jestli i potom nepřestaneš číst
Na sto kousků se žárlivostí rozskočím
Ani jediný úsměv mi nedaruješ
Jak je možné, že tak dlouho vydržíš sám
Je určitě moc lásky v těch potištěných stránkách
Ne ne ne ne, tomu se říká sebetrýzeň
... ale je fak, že to zpíváme i po třiceti /letech/ ne pivech :-D
24.11.2007 13:21:00 Severka
Tyhle chvíle se už nebudou opakovat...nedá se na ně proto zapomenout...;)
23.11.2007 15:02:00 prostějanek
víš, Favi... asi toho zapomenu hodně... ale Tebe nikdy... a ty tvoje básně... ty taky ne... to prostě nejde...
23.11.2007 07:18:00 Zamilovaná do nezamilované doby
Zaslechnout rolničky
večer když jdeš spát
zaslechnout zvonce
jít pak na kutě
nechat si třeba zdát
bílé labutě, černé labutě
Možná zklamu Tě...
(-Jan Kunze-)
