Štěstí x smutek

Vesele jen vesele,
život se má žít,
když se tváříš kysele,
kdo tě pak má chtít.

Vesele mám za úkol
něco napsat sem,
proč je ale tak těžké
štěstí pouštět ven.

Víc je nás, co smutně píší,
snad smutek interpretuje se lépe,
však co ten, kdo přečíst si chce,
že i štěstí na dveře klepe.

Nebo je to on, kdo nás ovládá,
ten smutek proradný?