Návštěvnost
V laciném rubáši
V laciném rubáši
Anotace: Také mě ovládl splín, když vidím co se kolem nás děje, vidím ty tváře co chtějí pohlazení a dobré slovo, natahují ruce a....
vzácná to mince oprýskaná,
seschlé a scvrklé tělo z vředu,
když přijde rychlá a nečekaná.
Jen doušek lásky před útokem,
o trochu citů žebráme,
a v žilách s jasně rudým mokem,
na hubu v koutku padáme!
Bezcitnost synů, dcer a vnuků,
o závod famílií peláší,
v laciném rubáši vyhnem se shluků
a čerstvý vánek, tmou popel rozpráší.
Komentáře (18)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskDračičák.. vitej, jsem moc rada za Tva slova, je to krasne ze jsi jezdil za detmi i ja se tam chystam, je dobre neco ze sebe dat , potom clovek i muze ocekavat... jsem rada ze jsi prisel.
20.01.2008 22:37:00 | carodejka
Dekuji Ti Alo, jsi zlata.
20.01.2008 22:35:00 | carodejka
Jezdil jsem jeden čas s kamarádkou za dětmi do dětských domovů a bylo to podobné, také čekali...
Život není jen o věku, ale i o hromadě štěstí, které si dost lidí neuvědomuje a bere ho jako samozřejmost, ale samozřejmost to rozhodně není.
20.01.2008 22:23:00 | Dračičák
čarodějko moc hezká báseň,ta se mi moc líbí.
20.01.2008 14:25:00 | Aluna
jehlaspichlas..dobre pockam az me polibi muza ale to se pak zase moc rozjedu..
12.01.2008 13:45:00 | carodejka
Ukaž mi svou tvářičku a nepiš tady o stáří, které nás
čeká za 30 -40 let. Podívej se na současnost a raduj
se z ní.
12.01.2008 11:39:00 | jehlaspichlas
s.e.n... Muj mily sne, lide v domovech duchodcu cekaji... jsou zklamani, odlouceni od svych rodin, casto vystváni ze svych pribytku, stradaji... proto cekani na smrt, kdyz jsem videla ty jejich tvare, cetla jsem v nich bolest, styskani po rodinach... ten kdo zije v harmonicke rodine , nemuze pocitit to, co citi oni.Byla jsem namekko ale cas je spravedlivy i to bezohledne mladi se jednou docka sveho, otazka vsak je, zda to unesou tak statecne jako ti llide cekajici na smrt...
09.01.2008 18:58:00 | carodejka
s.e.n... Muj mily sne, lide v domovech duchodcu cekaji... jsou zklamani, odlouceni od svych rodin, casto vystváni ze svych pribytku, stradaji... proto cekani na smrt, kdyz jsem videla ty jejich tvare, cetla jsem v nich bolest, styskani po rodinach... ten kdo zije v harmonicke rodine , nemuze pocitit to, co citi oni.Byla jsem namekko ale cas je spravedlivy i to bezohledne mladi se jednou docka sveho, otazka vsak je, zda to unesou tak statecne jako ti llide cekajici na smrt...
09.01.2008 18:58:00 | carodejka
Jsi plná emocí a máš dobré srdce...
09.01.2008 18:44:00 | Pišák
Celkově pravdivé,ale proč jen čekání na smrt,až přijde,přijde,ale čekám ještě mnohé jiné věci a snad přijdou dřív.
09.01.2008 12:14:00 | s.e.n
Dekuji vsem, ano ja vim ze nepotesi ale byl to muj zazitek ze cteni ... mezi drive narozenymi lidmi, cetla jsem tohle vsechno z jejich tvari a kdyz jsem prisla domu, sypala se ze mi tahle slova uplne sama..ach jo.
09.01.2008 12:10:00 | carodejka
Krásná, ale v mém věku tyhle básně moc nepotěší.
09.01.2008 11:59:00 | Psavec
Zituš, tahle je nádherná. Skoro mně to rozplakalo.
09.01.2008 00:07:00 | Nikytu
Píšeš mi z duše... :-(((
Musíme se vzájemně hladit a objímat, moc to potřebujeme... :-*
08.01.2008 22:24:00 | Levandule
Yvetta.. ano , souhlasim..
08.01.2008 21:46:00 | carodejka
Bíša.. emoce jsou jako jarní deštík ale jsou zde přátelé, ať se děje co se děje, liter nás všechny stále spojuje.
08.01.2008 21:45:00 | carodejka
Drsná realita...
08.01.2008 21:43:00 | prostě já
Bývá to mnohdy tak, dík za povzbuzení, už jsem v pohodě,
díky Tobě a mnohým...
08.01.2008 21:37:00 | Bíša