perlorodky III./...skleněný obdélník noci

.

.

obrácená naruby
marně hledám svůj líc
spí tam někde daleko
kam nedosáhnu
..............nedohlédnu
..........................nedokřiknu
topím se
v krku sucho
na samém dnu vzpomínek
se vyhýbám bublinám života
jenže ty začínají útočit
bombardují mě a bolí
nechtějí mě přibít na dno
bezpečné dno
tahají mě na hladinu
kam nechci

tady dole jsem se zabydlela
svá vlastní perlorodka
zalitá voskem noci
proti všemu hluku světa
nic neslyším
.............nevnímám
......................nechci

...hůř už bylo
a ta brána je zavřená napořád

.

.