Stupňující se strach
Stupňující se strach
Anotace: Asi mi nestačí, že prostě jsem. Věnováno...
Já se ho opravdu bojím,
protože vím, za co stojím.
Nemůžu chtít proti němu obstát,
těžko se bít, na výsluní se dostat.
Je příliš dobrý a snad příliš hezký,
vidím jen překážky, tam kde on stezky.
Má ústa mrhají vzduchem, mé oči světlem,
nejsem tak silný duchem, ani krásný tělem.
Nedokážu vdechnout kouzlo laciným chvílím,
ani se snahou velkou dát tolik lásky milým.
Nemůžu být takový, nelze se mu rovnat,
nejsem ale bláhový, tak nezkouším ho dohnat.
Bojím se však, že zešednu, na jednu z mnoha postav,
až do očí mu pohlédnu, mému já ze tvých představ.
Poslední tipující: Koskenkorva, Aťan, Romana Šamanka Ladyloba, Traci, C.alwen, Fade_to_black, jedam, Vlk v rouše, Bíša, Martanka
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk19.03.2008 22:09:00 Cathy
Pěkně napsané. Pročpak mají někteří tak přemrštené představy o našem já? Copak nechápou, že taky žijeme? Jen klidný život..
03.02.2008 23:37:00 hanele m.
furt sem čekala kdo že se z toho vyklube... :o)
rytmus mi tu taky schází... ;o)
03.02.2008 22:58:00 Demedalex
Rým se omlouvá, že prý měl rýmu. Rytmus je na vyšetření u kardiologa... prý něco s arytmií. Ale pan Jádro Sdělení naštěstí vydržel a zůstal.
