Návštěvnost
??? ...
??? ...
Hlas co nikdy nepromluvil
Snad není nemožné
Cítit bolest druhých
S hlavou hluboko v dlaních
Upřeným pohledem ke hvězdám
Slzy tancují po tvářích
A já v tichém štěstí se ptám
Snad je to úděl
Snad je to poslání
Přináší radost
I strach mi nahání
V samotě zvláštního rozjímání
V zajetí nekonečných otázek
Je snadné i těžké plnit přání
Do srdce zarytých myšlenek
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisktak já to teda znám, krásná procítěnost básně..:))
19.07.2008 17:58:00 | P€ŤULK&
...já to možná ani neznám,ale cítím to.
16.03.2008 22:29:00 | WAYWARD
Myšlenkové dílko, pozastavila jsem se ... sice jsem nic nevymyslela, ale ta poslední sloka to vystihla úplně.
10.03.2008 06:00:00 | NikitaNikaT.
slova přece nejsou vždy potřeba, když si chceš povídat
04.03.2008 20:55:00 | Šerpík 1
sice nejsem ta pravá, kdo může něco takového psát, ale...
Nemít strach ze svého poslání, je hodně důležité :).
Víme, známe. Moc krásně napsané. Zase ti musím poděkovat,za to, že jsi vzala do ruky tužku nebo klávesnici. Takže: Děkuji :)
24.02.2008 23:39:00 | Anewue
známe...:-)
23.02.2008 22:45:00 | akneliam
jsem si jistý, že žije..
člověčina..
kdo nezná porozumění...
jeho vina..
21.02.2008 22:24:00 | Bean
krásná, hluboká, moc se mi líbí
21.02.2008 22:19:00 | Erion Fate