N á d r a ž í

...zaspat dobu Tebe smutky Zaspat Hirošimu
Spát jak svatí na mostě...

s p á t

jak díla umělců v archivech
...
/pohřbívání řeky/
...
Tvých polibků
z dlaní ospalých
rtů

/spát/

(v očích v labutích ve slovech ve vlasech)

jako perly v lastuře

rtuť
.
.
.

v kávě

půlnočních pierotů

spát navždycky Spát
jako
Slovanská epopej

...nechte vpít mé slzy spící jako eternit
křídla andělů
zlomená o smutky
vulgarity měst

/nemohu létat/

bez Tebe!

já nemohu
.
.
.

ž í t

miláčku! vrať se mi

zpátky