Anotace: jedna favoritová...;-D...hodně mi pomáhá...ale přeci jenom to není ten...kterému patří mé srdce...*
*
Měla jsem v očích
olejové skvrny
řekl jsi mi
„dnes nemusí se ztrácet“
tak přivřela jsem
dvě kalužiny
mezi nugátová dvířka řas
a podoby tvé
víčky rozeznala
- oholené tváře
na fotkách
přeci neškrábou…
vezmi mě odsud!!!
dokud ušlechtilost
v běhu maratónském
setrvává
s blízkostí ramen,
kterou si vychutnáme
odpovědí
na sedmý pád
cítíš?...
/pod plechovým deštníkem
tratě usychají/
když mi uzlíčkuješ vlhké vlasy
a já přesto zapomínám,
že to auto zůstává
odemčené
*
05.04.2008 17:46:00 Vladimír P.
dvě kalužiny mezi nugátová dvířka řas... - kde na to chodíš?? Skvělé... Začínám o sobě pochybovat...
25.03.2008 20:45:00 JardaCH
... a kdybys náhodou nevěděla ... na fotkách neškrábou ani neoholené tváře ... nebo že by? ... ;-)
23.03.2008 14:04:00 prostě Zuzana
Ten závěr mě dostal, zauzlíčované vlasy, jen tak na ně nezapomenu... A poté ten konec - slet zpět do racionálna, moc povedený.
21.03.2008 21:29:00 drsnosrstej kokršpaněl
krásně se to čte... úplně jak u dobré hudby - člověku je líto, že je najednou konec
21.03.2008 20:11:00 Rozárenka
Severko krásné...moc...a budu ráda když ti to budu moci říct i zítra na srazu, jestli tam budeš!