Býti básníkem

Mé básně nejsou zrovna nej,
občas je z obyčejné povinnosti skládám.
To, když mi není zrovna hej
nebo jen slabě citově strádám.

Jsou jako způsob osobní zpovědi,
v případě velké nouze.
Ostatní je nechápou a nevědí,
proč se jimi zabývám již tak dlouze.

Je lepší být občas poetou,
než se chovat jak barbar prehistorický.
Odpovídat ne pěstí, ale veršem psanou větou,
je přeci způsob zcela lidský.

Nemá cenu vyvolávat velké války,
když řešení může být zcela odlišné.
Je totiž jen otázkou osobní morálky,
co jest pro člověka opravdu prospěšné.