Návštěvnost
Svou cestu prohrála
Svou cestu prohrála
Minuta uplývá, je o věčnosti.
Příběh můj poskládá hromádka kostí.
Nechápu vůbec nic a chápu vše,
bývá mi ze sebe často dost zle.
Proč jsem se napila z tvé věčné záře?
Já klečí s pýchou svou zas u oltáře.
Minuta uplývá, poslední šance,
času mi ubývá, jak peněz v bance.
Utéct už nemám kam, peklo se blíží,
cesta má posetá je mnoha kříži.
Kdysi nám říkali, že věčnost není,
já ji však viděla i rozloučení.
Příběh můj poskládá hromádka kostí.
Nechápu vůbec nic a chápu vše,
bývá mi ze sebe často dost zle.
Proč jsem se napila z tvé věčné záře?
Já klečí s pýchou svou zas u oltáře.
Minuta uplývá, poslední šance,
času mi ubývá, jak peněz v bance.
Utéct už nemám kam, peklo se blíží,
cesta má posetá je mnoha kříži.
Kdysi nám říkali, že věčnost není,
já ji však viděla i rozloučení.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Velmi silný závěr, báseň na mě působí dost bolavě...
26.11.2008 09:52:00 | NikitaNikaT.
...věčnost je v životě a pak už není,k oltáři přistoupí i všichni němí a budou křičet,žadonit o lítost,je kdosi ví,co je to upřímnost,neklesej na mysli,zítra je líp(lépe),jestli to pochopíš,bude ti líp(lépe),vždyť víš
26.11.2008 02:05:00 | WAYWARD