Povánoční frézie
Povánoční frézie
Anotace: ...ze sbírky Putování s Barbarou aneb život,láska a touhy
Sněhové přívaly
mi zasypaly duši
Barbara zamrzla
a srdce zmrzlé je
Pod tíhou ledovců
se bledulka však krčí
po sněhu jiskřením
jí dýchá naděje
Za oknem frézie
se fialově choulí
povadlá frézie
ztracená od vánoc
Přeněžná frézie
zakletá v ledu kouli
tichá tu přečkala
dlouhou vánoční noc
Beru ji do dlaní
a ona rozpadne se
jak slza batónská
starého básníka
Tak křehká a je snem
co dotek neunese
že smysl jiskření
jí zcela uniká
Vzdává se raději
frézie fialová
za květy divných skel
které načmáral mráz
Frézie,frézie,frézie zapadaná
co dotyk nesneseš a rozsypeš se v prach
frézie,frézie,jsi jak nebeská mana
jsi chvíli hvězdný prach a potom fénix zas
Prokřehlá Barbara
za květy okna sedí
a dole pod sněhem
bledulka procitá
Prokřehlá Barbara
na vránu v sněhu hledí
a teskně vzpomíná
zkřehlého básníka...
únor 1999 J.M.
*
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Nádherné vyjádření plynoucího času na zvadlém kvítku. A vůbec, celý je to krásný.
10.02.2009 16:54:00 | René Vulkán
Báseň se mi líbí, má své kouzlo a myšlenku, pěkné, povedla se. ST!
20.01.2009 06:02:00 | NikitaNikaT.
Frezie mam mooooc rada je to krasna kvetinka a krasne a dlouho voni. Ty jsi snad kouzelnice, bajecne jsi basen napsala.
14.01.2009 19:17:00 | carodejka
ach ty vonné a něžné frézie
která žena by je nechtěla
ale spousta mužů to
nědělá,že květy daruje
i když promlouvají k nám
slovy výmluvnými..
14.01.2009 15:15:00 | Mbonita
Nejmilejší moje květina, křehká a voňavá, jako poetická duše básníka ... něžná nádhera!
14.01.2009 13:45:00 | jita.1965
