Na vrcholu romantiky

Nesu tě v náručí na vrchol hory nejvyšší,
po schodech, které jsou stvořeny z oblaků,
když dojdou mi síly, svěřím tě křídlům ptáků,
kteří nápis na oblohu tvým srdcem napíší.

Druhý den navečer se vzbudíme zimou,
jeden druhého tělem svým zahřejeme,
po vášnivém polibku oba pookřejeme,
z hory skočíme dolů v hlubinu neznámou.

Vítr nás přijme na koberec létající,
potom nás vynese až ke měsíci,
hvězdy ustelou nám na nebesích.

S údivem sledujeme barvy vlající,
kterými vládne měsíc tiše spící,
vesmír se probudí, když tvé rty se dotknou těch mých.