Anotace: (30.1.2009)
Příroda oplývá barvami všemožnými,
svět je tak nádherně rozevlátý,
chladný vítr nás obdarovává slovy něžnými,
s radostí sleduji tvůj obličej rozesmátý.
Tiše se procházíme usínajícím parkem,
držím tě za ruku, která trochu se chvěje,
zapadající slunce se schovává za mrakem,
jak krásný sen připadá mi vše, co se děje.
Barva tvých očí ozdobí
nejbarevnější z ročních období,
chci navždy být s tebou.
Lavička v parku nás pohostí,
hledíme do dálky s lítostí,
myšlenky na odloučení zebou.
Umíš krásně vyříznout z reality kus přítomnosti, tak aby nebodal a zároveň si zachoval svou věčnost.
23.04.2009 06:35:00 | ziriant