Když havran usadí se ve tvé mysli,
křídlem ti zhasí plamen naděje,
Tu přítel stojí po tvém boku,
by vztyčil příkrov-bez boje.
Tak směj se,
vždyť hádky za pláč nestojí
a opravdoví přátelé
se dnes jen těžko hledají.
Snad doufala jsem v příliš mnoho,
-nevím,
havran sedá mi na oplátku do mysli,
začínám tápat znova ve tmě,
a hledat matné obrysy
-už tuším...
V každém slově je víc než celá věta... moc silné to je, az mi to vyrazilo dech.. takhle tě neznám:)
25.05.2009 22:16:00 | Badya