Denymu (*20.5.1989)
Denymu (*20.5.1989)
Půl třetí ráno ...
zas nemohu spát.
Do ticha noci
jako už tolikrát,
vracíš se z výpravy k dospělosti.
Půl třetí ráno ...
klíč je tak těžký
ve tvé dlani.
Zabroukáš ... Mámo,
nevídáno,
co bude zítra na snídani?
Já ... vlastně ani se nezlobím,
jen maličko hlavu svou zakloním,
abych ti do očí viděla.
Dřív, už je to téměř dvacet let,
nad Tebou jsem se skláněla.
Patřil mi celý širý svět ...
Dvacet let ... a kde jsme teď?
Jsme stále spolu.
Sedíme u jednoho stolu,
a já Ti,
Ty můj bobečku,
po ránu
schystala česnečku.
:-))
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
Nádherná básnička.. neni co víc bych k tomu řekl a myslim, že ani neni potřeba..
06.05.2009 13:16:00 | Actafool
Česnečku já tuze ráda, tak já na ňu někdy přijedu. Básenka se mi moc líbí, taková lehce vzpomínková, prolínaná do přítomnosti. Jsou věci, které jsou uchovávají natolik živé... jajko by to bylo právě včera. Jituš, moc hezky jsi to napsala.
04.05.2009 13:27:00 | NikitaNikaT.
Krásně jsi to napsala, je to tak - jsou dospělý a ještě jsem si nezvykla
03.05.2009 21:15:00 | Markéta Hl.
Krásné, humorně zakončené, vyznání. Krásný popis mateřství od sklánění se k miminku až po zaklánění hlavy při pohledu do očí dospělého potomka, co fyzicky přerostl přes hlavu. To vše za pouhých 20 let... :-))
03.05.2009 20:24:00 | poustevník Jirka
Jo jo... to znám. Nedávno to bylo v kolíbce a dnes se chystá k maturitě.
03.05.2009 10:44:00 | Hesiona-Essylt
to je parada :) za chvilku mi bude dvacet, bude se takhle citit i moja maminka? ;)
03.05.2009 10:29:00 | Petite Francaise
..přesně jako u nás..po česnečce se zapráší..no jo..naši drobečkové..moc hezky jsi to napsala..
03.05.2009 08:57:00 | Tacca
