Odpouštím
Odpouštím
Anotace: Je to tak nádherně osvobozující!
Odpouštím jaru jeho zářivý jas
Odpouštím stromům, že rozkvetly zas
Odpouštím slunci jeho hřejivý svit
Odpouštím sobě, že neumím žít
Odpouštím vodám že roztál jim led
Odpouštím všechno a to tak,
že teď hned
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk14.05.2009 21:33:00 JardaCH
... nic si z toho nedělej ... taky neumím žít ... kdyby si to tak člověk mohl vyzkoušet nanečisto ... ale už jsem si to odpustil ...
09.05.2009 14:22:00 jehlaspichlas
Někdy však odpuštění nestačí,
když máš jizvu na duši.
Neříkej mu, ať se tak nemračí,
co se mu stalo, netušíš.
Dennodenní noční můry nedaj spát,
na srdci ti leží těžký kámen.
Psychoterapeutovi nestačí se zpovídat,
umírajícímu zločinci říci Ámen.
(jsem si vzpomněl na román od Cody McFyadena -
Vládce stínů. Přečti si to. Je to opravdové
psycho, daleko lepší než Mlčení jehňátek. Jen
ten závěr bych trochu upravil.).
Jak by měla umřít sadomasochistická vražedná bestie?
kulkou do hlavy nebo umírat tři dny zabodnutá na kůlu?
Přikláním se k druhé variantě.
Ale to už jsem se nechal krapet unést. Sorry.
