Bouřkový mrak schoval slunce,
místo ptáků zpívají hromy
Tak rozmysli se člověče,
není čas sbalit svoje stany?
Blesky osvětlují temná místa
a spalují všechny tvé jistoty
V tu chvíli je z duše malá krusta,
co v budoucnu vidí samé trampoty
Plahočení v té velké bouři,
připadáš si jak ve zlém snu
Nekoukáš na ty co jsou dobří,
kdy, kde, dneska jenom ( kurva ) usnu?
Síly ubývají s každou spadlou kapkou,
už si přestal skrývat i slzy
Náhle si osloven neznámou postavou,
spěcháš a doufáš, že nezmizí
Štěstí tě vnitřně naplňuje,
ten člověk není iluze
Usmívá se a nic neslibuje,
snaží se dostat tě z krize
Přestává pršet, svět nabírá barev
barevné je šedé, šedé je barevné
Začínáš chápat k čemu, že slouží krev
a co je skutečně drahé a co levné
supr
vzdálene mi připomíná můj víkend,
jenže tam jsem od začátku věděla,
že máme prima vůdce
a tak nějak společný pochod i bouře
vytvořila dočastně konzistentní kolektiv
nicméně oceňovala sem,
že u každé odbočce, kdy každý
hleděl hlavně nestratit
ty nohy před sebou v tom dešti,
tak si nás náš vůdce vždy hezky prepočítal
13.05.2009 08:57:00 | Romana Šamanka Ladyloba