Jako jedno veliké divadlo
Vzhlížím na svět v kterém žiju
Život se v něm houpe jak kyvadlo
Můžeš řvát, brečet, smát se, já pěju
Chápu, každému je někdy mdlo
Z tohoto důvodu aspoň jednou týdně piju
Sháníš, svého života lepidlo
Nežiješ, jen lepíš, zdáli se ti upřímně směju
Mrzí mě, že si jenom stěžuješ
Na život, na lidi, na to jak těžké to máš
Všimni si, každý si jen stěžuje
Málo kdo však na to, opravdu právo má
Jsme vychováni k pesimismu, k ničemu
všeho co chcem se bát, následně i vzdát
Tento systém přirovnávám k pitomému
Vždyť žít naopak->vše co chci si budu brát
Dávám ST za téma - jsme vážně vychováni tak jak říkáš - hrůza - kdo je dnes optimista tomu hned závist nohu nastaví, protože radost ze života,ta se neodpouští.
25.05.2009 18:25:00 | Elisha