Anotace: Vcera se mi zdalo - o lonsky zime na nadru- a soucasnej pocit /P.B./
Dívám se jak vlak se míjí
s vlakem
a dýchám
pro tu
chvíli
jak tenkrát
spolu jsme
tu byli
na zmrzlým
nádraží
ruku v ruce stáli
- kdoví co tenkrát jsme si přáli
při polibku
na rozloučenou
než zmizels´
v dálce Ty
a Tvůj hlas
/ byla zima v kupé
a venku mráz...
Teď je to ale dávno
-všechno odvál čas /
A jak tu stojím
v místech který
tolik znám
je mi těžko na prsou
z otazníků
na který se znova
ptám
-bez odpovědi-
/Proč/
a dívám se na to,jak vlak se
míjí s vlakem
Když s malým vnitřním strachem
cítím jak
vztek mi náhle mění tvář
-že ze vzpomínek
zbyla mi jen zášť-
****
/DC, leden/
30.08.2009 20:15:00 hašlerka
krásná-smutná, dovolím si rozehnat chmury něčím veselým:
Ve vaně zpívat poezii
a nebát se
dívat se z okna
jak mě míjí
láska ve staré lokálce
ST
21.08.2009 18:38:00 Dračičák
Opravdu solidní jistota,
jsou tvé smutné básně,
žádná duševní žebrota
a čtou se tak krásně.
Dík, Honza.
02.08.2009 09:56:00 NikitaNikaT.
Aj krásná vzpomínka v bolest se promění... ale to jen naša mysl dovolí. ST! za vyjádření, zní mi to citlivě a upřímně.
13.07.2009 07:51:00 jára spots
Nechce se mi ale musim z tvare mi teče pot ale davam ti ze slusnosti bod:-DD
krasny no ač vim už ted nad cim premyslis..... jara
12.07.2009 14:00:00 střelkyně1
Přečetla jsem jedním dechem!Moc pěkné...samo to klouže do hlavy!!!:o))
10.07.2009 14:48:00 Romana Šamanka Ladyloba
připustit si zášt
je dobrý začátek
na cestě k odpuštění :)