Co je Ti hochu po ženě,
když nevíš kudy kam,
za předražené nájemné
Tvá ústa zamykám.
V životě Tvém jsem nájemcem,
v plánech Tvých integrál,
a nevím zda-li se mi chce
a nevím zda-li mám.
Slova se řadí do rýmu,
budeš mě počítat,
mých snů přímou úměru
to tys mi do nich šláp.
Né, neutíkám zbaběle,
když nevím kudy kam,
s poslední kapkou naděje
Tvá ústa zamykám.
Zamčená chutnaj více,
když provoní ti líce,...
...jsou máslem pro krajíce...
Prostoupí hrdlo, jícen,...
Zahřejí v žaludku.
Rázem je po smutku,
jestli kdy jaký byl.
Však poté, co projdou traktem,
stávaj se často paktem!
Kéž byly by víc než aktem,
co lásku znesvětil.
14.01.2010 19:39:00 | Špáďa