Nepochopitelná

Nepochopitelná

Kamenný úsměv a popraskané zdi
vnitřní podzim a sníh na vlasech
radost, která bolí a já sám
uklizený do koutu kulaté místnosti
Písmena zpřeházená do hesel a
krádež v tvých zelených očích
sklo utopené v plesnivém písku
a nemohoucnost uspět v jednoduchosti
A všechny věci, které děláš jsou špinavé
a je jedno, jestli jsou pro dobrou věc
jsem stále šílený a překrásný a zkouším,
abys v sobě pocítila ten vztek nezdařené víry.
Tys poznamenala mě, já poznamenal tebe.