Anotace: poděkování a i vyznání
><<>><<>><<>><<>><<>><<>><<>><<>><
Není svatých míst,
ani svatých lidí,
jsou jenom svaté okamžiky,
okamžiky vědění.
. . . . . . . . . . . Gautama Buddha
><<>><<>><<>><<>><<>><<>><<>><<>><
Drahý, tvá něha, krása dotyku,
„Děkuji Ti, miluji Tě“
šeptám bez slov, potichu
V ten den jsem chtěla
nejvíce se Tobě zalíbit,
věnovala jsem Ti proto svoji radost,
z toho, že tu můžu být,
a dala sem Ti pro tu chvíli
svoje srdce na oltář.
A Ty jsi mě ještě více zkrášlil,
a dals mi své požehnání,
Tvůj pokrm jsem mohla jíst,
a barevnými květinami
ozdobils mou tvář
Pak chodila jsem a rozdávala
objímání.
radost,
úsměv,
Tvoji zář.
A když pak večer
únavou jsem polevila na chvíli,
poslal si mi krásné slova,
co chutnaly jak prasadam
a já jsem v ten den uvěřila,
že v tu chvíli jsem jen Tvoje,
jen Tobě se odevzdám
... tahle by se mi zrovna líbala ... tedy líbila do al-manachu ... ale asi je moc dlouhá ...
08.09.2009 09:48:00 | JardaCH
k té básní tak trochu patrí napr. tato fotka:
http://ladyloba.rajce.idnes.cz/Festival_Open_Air_Trutnov_2009/#P1100212.JPG
04.09.2009 00:17:00 | Romana Šamanka Ladyloba
jako, že je to blbost,
ale aby nedošlo k nedorozumění,
tahle báseň není o vztahu
k jiné fyzické osobě
26.08.2009 09:38:00 | Romana Šamanka Ladyloba
láska je jak strom v květu s tisíci vůněmi jež
rozdává světu. Tvé vyznání mluví za vše,hezké...ST:
24.08.2009 23:43:00 | Acham