Brebentění o lidskostech

Ach
tenhle pocit samoty
nejistoty ze zítřku
Strachem vyspané kalhoty
myšlenky co nemaj výšku

Co když z toho nikdy nevyrostu?
Ale ne- buď tvrdá a odhodlaná
Prostě zjeví se druhá strana listu
a trpká chvilka bude překonaná

Neustálá chuť bojovat
A dobýt svět, ne-li vesmír
Já zranitelná chci se rvát
(no asi hlavně pro svůj mír)

Láska
Žije někdo něčím jiným snad?
Tohle stále v mysli mám
Dá se nežárlit a milovat?
Nejistotu dobře znám

Z exploze lásky
stejně mi zbyde
jen pár neharmonických písní v srdci
a pár chvil opuštěnosti někde.......

A tahle neutuchající chvilka

Rozpustila jsem mysl
a pak zas zmrazila zpět
Nevím jak dál ani přesto
Co semnou dál?, zítra teď?