Snivec

Pod rouškou noci roztáhl křídla,
Nic nedbal toho, že cvrčci ztichli.
Praskla bublina, snad z mýdla,
To když berušku na špendlík píchli.

Pak polil se rumem a čekal,
Čekal až jej odnese do ráje.
Vítr mu klobouk smekal
Neb tušil, že ledovec roztaje.

Když jeho housle nehrají,
Jsou bezejmené kusy čehosi.
Pak se sám prochází v aleji,
Na svou adresu píše dopisy,

To aby se přiblížil hvězdám...