Vlna
Plula jsem lodí po řece,
široké a trochu zrádné,
vítr mnou pohazoval ze strany na stranu,
občas jsem se odřela o skálu,
občas jsem minula mělčinu.
Měla jsem strach.
Potom jsem objevila kormidlo.
Když jsem se za něj postavila,
přeletěl mi nad hlavou racek.
Byl to úžasný pocit,
držet kormidlo pevně v rukou.
Řídit svůj směr a nenechat se
slepě unášet proudem.
Vést svoji lod je lepší,
než jen odevzdaně čekat na dobrou vlnu.
Hezky napsané ...a tak by to mělo být,svůj život do svých rukou pevně uchopit. :-)))
30.09.2009 22:32:00 | Sweet KiWi