Anotace: Malá úvaha o životě
Vlna
Plula jsem lodí po řece,
široké a trochu zrádné,
vítr mnou pohazoval ze strany na stranu,
občas jsem se odřela o skálu,
občas jsem minula mělčinu.
Měla jsem strach.
Potom jsem objevila kormidlo.
Když jsem se za něj postavila,
přeletěl mi nad hlavou racek.
Byl to úžasný pocit,
držet kormidlo pevně v rukou.
Řídit svůj směr a nenechat se
slepě unášet proudem.
Vést svoji lod je lepší,
než jen odevzdaně čekat na dobrou vlnu.
30.09.2009 22:32:00 Sweet KiWi
Hezky napsané ...a tak by to mělo být,svůj život do svých rukou pevně uchopit. :-)))