Všechny tóny poskládaný v jednu opulentní ódu na radost

(nehnutě seděla, jako socha poslouchala ty tklivý tóny)
Její srdce bylo v tu chvíli v negližé
a celá se svlékala jedním pokynutím hlavou.
Myslet na ty chvíle by bylo sobectví,
stejně jako se dívat rok a půl dopředu
a pouštět si v louži papírový lodičky.
Všechno je zahrabaný v písku,
někde čeká malý dítě s lopatkou v ruce a možná už teď ví,
že jednou na tom místě postaví hrad.

Věříš v boha a chodíš plivat do kostela
(Bůh nemá svoje trvalé bydliště)

Myslím, že se nedávno přistěhoval,
zatím jsme se neoslovili, ale víme o sobě.

Když prší, chodím se dívat do kaluží.
Čekám na papírový lodičky.