Jsi moje nebe
a v křídla víra
slunce co zebe
a v duší díra
mé mrtvé štěně
co nemůže žít
touha po změně
již nemůžu mít
Křídla jsou vysoko
nemůžu dosáhnout
v duši mé hluboko
nejde nic zasáhnout
Nejsi má láska
jsi moje posedlost
tvá duše laská
tvá mrcha nemá dost
jsi moje perveze
ničím tě bezděky
démon nás odveze
do pekel navěky
Chci tě ...
milovat
zničit
zabít
vzkřísit
vlastnit
potřebovat
nenávidět
... vše v jedné chvíli a pořád dokola
začátek mi připomenul pár mých nových veršů a konec staré pocity... život se asi pořád ve vlnách opakuje.. snad to zas bude dobré..
05.12.2010 02:01:00 | blue
hezké :-) skutečně ... ale tedy dost se to liší od stylu jakým jsi psala dříve ... no ... možná že se měníš i ty sama
15.04.2010 21:09:00 | Narrion