Na temnou stěnu
schovanou v kabátu
noci tajemné
kreslím tvář němé
dávám důvod jejího bytí.
Tvář tak krásná
ač tak vzdálená
vzpomínkami se proplétá
s hádkami se zaplétá
i přesto je důvod mého žití.
Se slzou slanou
utíká i vzpomínka
na noc prázdnou
bez Tvého objetí
na to mé srdce vždycky naletí.
Nechci už jen kreslit
Tvou tvář na prázdnou zeď
nechci jen doufat
chci být s Tebou
tady a teď!
Nechci se nikoho dotknout.
Tak jsem to nemyslel.
.
Jen, že tím většinou zaboduješ.
A snad Ty píšeš o všem.
Ovšem, že?
:)
15.01.2010 12:57:00 | Sleepwalker
Ano
Toto bude vždy vděčné téma.
Taková Medovina.
Vždy si mnoho lidí rádo přečte o vřelém citu.
15.01.2010 12:52:00 | Sleepwalker
Tohle je moc krásné,už dlouho jsem nečetla takhle krásnou básničku,takhle něžnou touhu.Tleskám
13.01.2010 23:05:00 | JuliVerus