bouří...

prchavá
jako zvlněná hladina
pohladila
a pak
zaražením klínu
uvolnila
divoké klima...

tlukot...

zraněná
vykřikla vztekem
trhla tělem
odhodila pancíř
vytryskla zima...

tlukot...

ona
obnažená
a on válcíř
s oblohou ocelovou
na ramenou
neoholenou tváří
natrženou úsměvem
skáče do vody
s ucpaným nosem
a rukou nahoře
omotanou chřestýšem
zkouší hloubku
kráčí po dně
se slabostí v kolenou
není kam dojít
přesto jde dál
uchvácen její krásou
s duší blaženou
tam
kam se nesnaží dohlédnout...

tlukot...

zastíněná
sluncem
tvá láska je tak velká
že se nemůžeš ukázat celá...

tlukot...

halená
hypnotickým svitem
máváš ohnivým bodcem
na hřbetě draka
a já vyplaven
vodním sloupcem
přemítám
proč jsi skutečnější
než to co vidím...

tlukot...

tvůj obraz
mám v srdci
tam vydá
za všechna slova...

má Nespatřená...