zaslepuji to co nemám
koho já to vlastně hledám
vítr shodí listí
dříve než to zjistí
obnažený strom
to co není ze srdce
máme přímo po ruce
nachystané kapky deště
nečekají na tvé ještě
a spustí
slovem namazaný chléb
Augiášův chlév
padající hvězdy
nesmetou stopy
Slunce
Přesně tak jak to od tebe vždycky čekám. Líbivé, jednoduché a k věci. Jen poslední odstavec se mi moc nezamlouvá, co se rytmu týče.
11.10.2010 11:00:00 | Hopy
Suprově podané a ráda jsem přečetla podruhé... upoutalo mne Tvé dílko. Slova dobře zapadají. Je to nápadité a opravdu dobře vyjádřené dílko. ST! bych řekla, že je zde málo.
18.07.2010 19:55:00 | NikitaNikaT.