Na křídlech vážky
Na křídlech vážky
Anotace: Vážka. Anglicky Dragonfly /dračí-let/. Fascinují mě odmalička. Ve svém světě patří mezi nejlepší letce a mají nejdokonalejší zrak. Kdybych ztratil radost, poprosil bych vážku, aby mi ji pomohla najít!
Téma bylo zadáno takto:
Drobky pod stůl hází nám osud,
ostatní vše je nicota.
Alkohol ještě je! Holky jsou posud!
Jsou ještě radosti života!
(František Gellner)
----------------------------------------------------------
Někdo pořád hledá a nenachází
někdo ani nehledá a stejně má
to nám prý osud drobečky hází
tam pod stůl, kde je černá tma
nakoukl jsem a viděl
jak zoufalí lidé
hledají radost
vkleče
v náruči lehkých slečen
s pocitem viny
v láhvi od martini.
..zeptám se Vás, soucítíte s nimi..?
Znám život a vím jak je těžký
a vím, že jeho radosti existují
ty mé přiletí na křídlech vážky
ale zatím jen po hladině plují.
Radost nejde najít
to se neutají
musíš jí cítit
srdcem
ne jako luční kvítí
alkohol a slečny
radost neroznítí.
..mohou být jen její součástí..!
Má vážka vzlétla přímo nad hladinu
průhlednými křídly pohladila vzduch
proletěla skrz bouři smutků a splínů
našla moji radost a tím uzavřela kruh
teď
raduji se z těch důležitých maličkostí
jak dým z cigeret se válí pod stropem
na křídlech vážky mi přiletělo štěstí
a z osudových drobečků pod stolem
nezbylo nic víc
než potrava
pro celou říši ptačí
drobečky
udělaly radost
naplnily žaludek
a to přeci stačí.
..ptákům, kteří si zobli určitě..!
----------------------------------------------------------
Komentáře (21)
Komentujících (21)
Doporučit
Tisk
...
anotace, ta je skvělá
ale pane, to se dělá?
Tak mě při večeru roztesknit?
A vlastně současně radost dát
a oči mi smíchem rozsvítit,
protože si teď zkusím jen přát
ať vážka hledá smutku protiklad...
/ale vždyť vím, to nejde ... to jen sním ;-)/
..............................
Někdo pořád hledá a nenachází
někdo ani nehledá a stejně má
Radost se nedá najít ... ta se musí cítit ...
umí i v mokru plamen vznítit
a dál se rozdává ...
ST ...
17.04.2011 21:42:00 | Bambulka
já komentáře jen tak nepíšu, ale tohle se mi zdá opravdu dobré..šikovný/á...hehe
09.03.2010 12:10:00 | ouško
Krásně propracovaná úvaha položená na hladinu poezie.
Je to paráda!
Až na ty dva drobečky v závěru, které (nikoliv kteří) se Ti tam zašprajcly v neshodě... |:-)
12.02.2010 16:37:00 | Špáďa
Dílko se mi moc líbilo, je opravdové, takové upřimné, plynoucí z duše ve kterém si clověk na nic nehraje.
11.02.2010 15:00:00 | carodejka
krásné dílko:) a navíc pocit viny, na dně láhve od martini ten dobře znám...
11.02.2010 14:16:00 | Markéta G.
Je to pěkné.
Jinak - :) já se vážek bojím, ony jsou dravci -- kdysi jsem byla někde, kde pro mne hodně znamenali motýli a vážka tam vlítla jako nedobré znamení. .. :) *Ve skutečnosti* jsem samozřejmě mohla klidně koukat třeba na nějakou rostlinu, pokud se mně vážky nezdály....
Gellnera mám ráda, myslím, že byl hodně citlivý člověk ve skutečnosti; prvně si vždycky vzpomenu na tu *Všichni mi lhali, všichni mi lhali, blázny si ze mne dělali...*
10.02.2010 08:56:00 | pamp_elka
Parádní..po ránu jsem jen přelétla nad Tvojí básní jako vážka a později se vrátím a ještě si ji vychutnám :)
Mám radost!
10.02.2010 08:18:00 | Hazentla
