Anotace: a přišel čas žít.
Poprvé jsem umřela ve čtvrtek.
Bylo mi studeno a plaše
Tuším, končil podzim
o půl druhé odpoledne
když jsem přestala dýchat.
Kašna na náměstí
oprýskaně plakala
A svou monotónní bluesovou
baladou, vryla ospalost
a pak trochu nostalgie
do toho dne.
Poprvé jsem umřela ve čtvrtek
v tu chvíli poznala jsem sebe
Tak trochu "hrabětovské"... Přesně šálek mé hořkosladké kávy.
Nádhera.
01.02.2013 09:40:21 | Ollie
Myslíš Václava Hrabě? To bych se cítila ovšem víc, než-li jen poctěna ... :)
01.02.2013 14:48:31 | svědomí v bezvědomí