Anotace: Nejsem žádný Charles Baudelaire.
Nemáte taky někdy dojem,
že štěstí je jen relativní pojem?
Že když ho máte,
jen ho ztrácíte,
tak jako mrtvola
se k zemi ladně kácíte?
Slyšíte rytmické smuteční blues,
jež zpívá bílý motorový vůz?
Cítíte vůni srdečního tepu?
Buch, buch, buch, buch...
Já celá se napětím klepu,
ale smutek svůj nikdy nesetřepu.
Vidíte energii mezi dvěma světy?
Jen ta se dá počítat světelnými lety.
Do masa pak vmíchejte půlku jazyka.
Přijďte si chorál poslechnout do kina.
Víte, lehce se mi to neříká...
Ale zbude z vás jenom
ZDECHLINA.
Romantické téma i pointa :-) ...a je to rytmický, byl by to dobrý text pro rockera.
21.02.2012 18:18:59 | Aťan
Tak se na to vy.er..
To je totiž to samé, jako šťestí.
Musíš, když to příjde.
Kolikrát v nevhodnou dobu.
16.03.2010 22:39:00 | Sleepwalker