Sakra stůj!

Anotace: Hm skoro básnička, ale čeština má je úplně mizerná. Takže se za to rovnou omlouvám a taky se omlouvám za nesmyslnost tohoto kecu, co sem dávám, ale když už je to napsané, tak to zveřejním.

Vrací se to všechno zpět,
bylo to tak dávno.
Nechci znát už tenhle svět,
všude je jen bahno.

Vracejí se věci staré,
vracejí se útrapy.
Ztrácejí se věci mladé,
ztrácejí se jak mapy.

První rána osudu?
to rozhodně ne!
udělám zas ostudu?
Je to nadějné.

Nitrem rozlézá se strach,
nebo to je jenom klam?
Všechno pohltil zas prach,
kterou cestou já se dám?

Je mi z toho všeho na nic
a přitom dobře vím,
že takových dní bude víc
a já je prožít smím.

Věřím ještě něčemu?
To už dávno ne.
Věřím ještě někomu?
no to jak se vezme.

Zmatené je toto psaní,
zmatený je život můj.
Deptá mě i klidné spaní,
proto říkám SAKRA STŮJ!!!!