Anotace: ... toulky po hřebenech myšlenek a tajných snů...
Rozpářu uzel bolavosti zítřků
Na nitku života rolničky rozvěsím
A loutnu poprosím, ať naučí mne zpívat
Do srdcí...
Po prašné cestě dál budu se toulat
A střídat kroky až do setmění k noci
Pak něze rozsvítím plameny ku pomoci
Do duší...
Náruč svou otevřu všem uplakaným ránům
A z trávy rosou líčka osvěžím
Úsměvem fouknu krásno okamžiku
Do tváří...
12.04.2010 23:14:00 carodejka
Moc hezké verše.
Náruč svou otevřu všem uplakaným ránům
A z trávy rosou líčka osvěžím
Úsměvem fouknu krásno okamžiku
Do tváří...
10.04.2010 16:44:00 mírně kousavý králík
Do srdcí, do duší, do tváří... a pohladit Tvá něžná pírka :o))
10.04.2010 11:53:00 uživatel smazán
krásné čtení v sobotní nečas..děkuji ST!
07.04.2010 17:09:00 zelená víla
je krásná, síla okamžiku, tak náchylná.. krásně píšeš, jednomu se až tají dech, když jeho smysly svými slovy objímáš. st
07.04.2010 10:04:00 NikitaNikaT.
Pokaždé je to nádherné rozjímání, když pročítám se Tvými řádečky, veršíky, co hladí, vedou k zamyšlení. Děkuju za to krásné počteníčko. ST!
06.04.2010 09:44:00 uživatel smazán
krásné ST
05.04.2010 21:29:00 Zasr. romantik
Do srdcí písničku,
do duší cit,
do tváří úsměvy.
Kdo umí to lépe než Ty?
05.04.2010 16:15:00 CULIKATÁ
Hmmm-je opět,opět překrásně něžná,vždy se těším na další,moc dobře umíš!!!Krása!