Jsem s tebou všude
kam se obrátíš
v každé tvé slze
v úsměvu.
Mne nikdy neztratíš.
Byl jsem s tebou
ve tvém prvním nádechu.
Provázím tě,
když vycházíš ze dveří
ukrytý v dešťových kapkách
a v polibku z lásky.
Chodím s tebou
až se zešeří,
stírám ti z očí strach.
Kladeš mi unaven
hlavu na rameno,
když těžký máš den.
V zlosti váháš,
co je dovoleno.
Někdy si připadáš
sám a opuštěn.
V soumraku jsou cítit hvězdy
kouřem ze sušených natí
nacházíš naději
a zas ji ztratíš.
Na klikatých cestách
slunce jako tekutý med
rozehřálo okoralý sníh
chtěl jsi všechno hned
sladkým se zdál hřích.
Mlčení jako kyselé víno
ale zůstalo v útrobách
někdy jsme mistři v umění
na stěnu házet hrách.
A tak na misky vah
kladu tvé viny i odpuštění
prasklinky ve věčnosti
tiché duše zrcadlení.
Souhlasím, skutečně moc krásné. Báseň se mi moc líbí a ST je zcela zasloužené! :)
17.12.2010 16:12:00 | Anne Leyyd
Andělé mi nosí štěstí a taky je tvořím s láskou a ráda a taky o nich ráda čtu protože na ně věřím a toto se mi pěkně četlo :-)
11.04.2010 22:58:00 | Divoženka1
nádherně napsáno, každý máme svého anděla, co s námi jde světem.. st
11.04.2010 16:45:00 | zelená víla
nádherně andělská ST!!
11.04.2010 07:51:00 | xoxoxo
je krásné mít strážného anděla...
ten můj se dost nalítá..ale co je jak já:-)
ST
10.04.2010 17:51:00 | Mbonita