Anděl strážný

Jsem s tebou všude
kam se obrátíš
v každé tvé slze
v úsměvu.
Mne nikdy neztratíš.

Byl jsem s tebou
ve tvém prvním nádechu.
Provázím tě,
když vycházíš ze dveří
ukrytý v dešťových kapkách
a v polibku z lásky.
Chodím s tebou
až se zešeří,
stírám ti z očí strach.

Kladeš mi unaven
hlavu na rameno,
když těžký máš den.
V zlosti váháš,
co je dovoleno.
Někdy si připadáš
sám a opuštěn.

V soumraku jsou cítit hvězdy
kouřem ze sušených natí
nacházíš naději
a zas ji ztratíš.

Na klikatých cestách
slunce jako tekutý med
rozehřálo okoralý sníh

chtěl jsi všechno hned
sladkým se zdál hřích.

Mlčení jako kyselé víno
ale zůstalo v útrobách
někdy jsme mistři v umění
na stěnu házet hrách.

A tak na misky vah
kladu tvé viny i odpuštění
prasklinky ve věčnosti
tiché duše zrcadlení.