Střípky z pamětí hrocha 2

Anotace: Prý deprese jak prase - pravila žena moje

Sbírka: Střípky z pamětí hrocha

Jako malý kluk
tak ve věku tří
stával jsem v postýlce
oči upřené do dveří

Noc byla blízko
lampy už svítily.
Už brzo přijde
určitě za chvíli.

Do noci pracoval
mizel brzo ráno
pro naše radosti,
aby bylo o nás postaráno.

Já vždycky čekával
aby mne pohladil
aby slovem svým
špatné sny zaplašil

Přicházel zmožený
strastí měl jistě dost.
Já o nich nevěděl,
když mi četl pro radost.

Teď už jsem dospělý
však strašně rád vzpomínám.
Když mi táta můj
říkal: „Rád tě mám“

Když koukám do noci
a hlavu plnou starostí
Chtěl bych mít zase tři
a slyšet: „Dobrou noc, synku, a už spi!“