Návštěvnost
Pocity podzimního kraje
Pocity podzimního kraje
Anotace: Její první verze vznikla v listopadu 2008, cestou do Prahy. Najednou jsem mezi stromy u krajnice spatřila malou pěšinku, a protože jsem měla tužku a kus papíru po ruce... :-)
s cestou prašnou se zde splétá.
Listovím slunce prsty spuští.
S větévky lístek slétá...
K životu patří i pláč,
dnes smát se mi chce spíš.
Přátelé jsou hojivý fáč
a ty to jako já víš!
Radu dají, pomoc čekat můžeš!
Jak maják v moři - opora - stojí:
Sám, opuštěn - málo zmůžeš...
Kéž nás stále toto pouto pojí!
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tiskmooc pěkné :-)
14.11.2010 23:34:00 | Synkkä
krásně jsi to napsala!!
29.10.2010 21:31:00 | Actafool
**
11.10.2010 22:55:00 | Bíša
Vskutku pěkná.. dlouho jsem od tebe nic nečetl.. jsem rád, že jsem si našel chvilku:)
08.10.2010 22:47:00 | Šerák
Pěšinka z lesa houští
s cestou prašnou se splétá.
Listovím slunce prsty spouští.
S větévky lístek slétá...
Zlatožlutavý lístek vzkázal,
že léto skončilo už práve,
co přijde - snad on ví,
nestihl převyprávět.
Cesta náhle se mihla,
pryč je zábleskem v listoví,
těšení mysl naplnilo -
příměsí - barevnost větvoví...
30.09.2010 15:47:00 | Veselý Drak
dost dobře zrýmovaná
26.09.2010 21:05:00 | René Vulkán
Jo, mít přátele je k nezaplacení...
26.09.2010 18:42:00 | labuť
Moc krásná a pravdivá!! :-)
26.09.2010 15:46:00 | Amable seňor Marek
......S.T.
26.09.2010 07:06:00 | ZILA78
i ta pouta z nejpevnějších časem zrezivěla...
26.09.2010 00:06:00 | F.i.L
Přátelé jsou báječní:-))
25.09.2010 23:09:00 | CULIKATÁ