Štětcem jsou mi mé vlasy
kaligrafickou tuší
má horká krev,
písmena,slova,
znaky
dokud síla stačí mi
dokud se ruka nechvěje.
Smět tak napsat
na Čínskou zeď
sútru srdce nekonečnou.
Psát než poslední
kapku
bolesti procedím...
Tak nějak se to člověka (tedy alspoň v mém případě) vnitřně dotkne - krásné.
14.10.2010 21:48:00 | Jaine
ó, tohle umění bych i já ráda ovládala..
už čmárám jako kocour na vrata
však, když jsem byla ještě malá
můj krasopis byl jako symfonie devátá...
14.10.2010 14:30:00 | šuměnka
Tomuhle se říká tvorba od srdce, taková lehká, uvolńující básnička. Kdyby takových umělců, jako jsi ty, bylo víc...
13.10.2010 15:54:00 | Olbik
ten závěr mi trochu škrípe ...
rozpor mezi lehkostí
a snahou o sdělení?
13.10.2010 13:08:00 | Romana Šamanka Ladyloba