Anotace: Než jsem dostal Nobelovku, nechával jsem básně vězet - nebudete mi to věřit! - na wé wé wé liter cézet. Název prosím nepřekládat do angličtiny jako "aids" :). Té, se kterou se hledáme.
Sbírka: Nedotouhy
.
Mám potřebu ti něco dát
tím vyrovnat si léta v ztrátě
na žilkách listů červených
déšť laská podzim
pihovatě
mám oči u něj
na stopkách
a v uších PLAY
mi bubny buší
a s prsty v dlaní záklopkách
jsem nosem
vlasem
do ovzduší.
Mám potřebu ti něco vzít
víš, tíha vrásní eleganci
a padlé větve v alejích
jsou něhy
smutní ztroskotanci
znám jako oni doteky
když setmí se
znám vášně strání
jen většina mých ran
je tím
jak ke kmeni
jsme nespoutaní.
Mám potřebu ti něco říct
jen v čelistech zboř stalaktáty
znám hry
o těles objetí
a slov jsem stále vrchovatý
snad v jitřním mžení na sklech dnů
a šmytcích nočních rozloučení
těch čelistů zvuk zaslechnu
a budeš ty
má stálá
denní.
.
Houu..tak to je smršť a ještě věršovaná
to omámí se jistě dáma
až bude tohle číst
tím vážně buď si jist...
10.12.2010 02:12:00 | šuměnka
Elča to napsala i za mne - skvělě, výstižně a jasně - prostě a jednoduše : krásně
22.10.2010 12:31:00 | Veselý Drak
Potřebuju ti říct..jsi básník!
20.10.2010 23:02:00 | Chancer
Překrásná báseň... svůj úžasnej talent prostě neutajíš... a ta kokršpanělka s hebkou srstí už je někde na cestě...jenom piš dál a občas počůrej patník..
20.10.2010 12:19:00 | Elča
Tak tady mi jedno přečtení rozhodně nestačí, jdu se ještě nabažit tím příjemnem, co dýchá z Tvých veršů... Poklona!
19.10.2010 21:58:00 | labuť
Jsi opravdu skvělej básník..:)
19.10.2010 21:00:00 | Klementine