- Sebeklam -
- Sebeklam -
Plačtivý vzpomínky
ukrytý v cucfleku
němý je telefon
a mě je do breku.
Na patře příchuť
zahořklý svobody
a odraz v zrcadle
úsměvný málokdy...
/ Zbyla jsem si sama sobě
- jsem si špatnou společnicí
uvězněná v tichým hrobě,
panenkou tou věčně spící.../
U ničeho nemám stání,
ŽAL,
ten denně polykám,
smutná jsem,
až k uzoufání,
radost zmizla,
kdoví kam...
/ - sebeklam - /
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Šteee;ěkáš.
Ale nekoušeš.
No, rýým; u taky mám.
Od toho je ĺĺlitier. :)
21.11.2010 22:53:00 | Sleepwalker
Moc hezké a to bez nadsázky.)) Upřimně a odvážně podané verše co mě velmi oslovily, sakra holka, ty dokážes člověka duševně rozebrat.
10.11.2010 15:04:00 | carodejka
Zní opravdicky
a proto radu dám.
Zažeň chmury,
rozhlédni se.
Kdo nechce nikdy
není sám
06.11.2010 07:25:00 | labuť
Jak pravdivé! Definovat si sobě sama tenhle druh sebeklamu dá pořádnou práci a taky odvahu. Člověk si totiž tak rád nalhává. ST
05.11.2010 20:19:00 | Dota Slunská
