Omyl se omyl v bílém

Někdy je to tak,
když si někdo zmýlí
Šeberov a Šeberák

Zprava
v bílé kožešince
rudé šípky,
zleva vrabci
před postavou
kráčející bílou
polní cestou
prchali

Vevnitř červík toulavý,
co uvítal tenhle omyl
a nohy s radostí si
po cestičce dusaly

Možná prošla i tím místem,
kde tehdy hvězdy padaly

A ráno bylo
pojednou zas jiné,
hezčí
po adventní neděli