Čerta ďáblem

Vítr zas
šlehá mne
do skrání
jsem ta co
čerta ďáblem vyhání
jsem ta
co nemá cíl
tak
jak mrak
z nějž prší
sněží
putuju
mezi prostorem
meziprostorem
víš
to prostě nepochopíš
ani s doktorátem
z makromolekulární genetiky
a jestliže jssem tvůrcem
svého vesmíru
tak to teda
pěkně děkuju...
dnes budou pršet střepy
a krev
toho si ale nevšímej
na schodech
nerozsvěcej
ať se ti nezhroutí
tvá laboratoř
a nelehej si ke mě
protože
došlo jednorázové prostěradlo
a já spávám
na fakírském loži
což hřebíky jsou
a navíc hoří
protože
jedině
čertem ďábla vyháním...