Až jednou zabloudím
ve vesmíru
na pavoučích křídlech
své imaginace
od hvězdy ke hvězdě
na slzách krokodýlích
vytékajících z hlubokých řek
křehkého zranitelného srdce
hluboké soucítění a kdesi tajné místo
kde mezi kosatci rostou dvě lilie
za čekáním na příliv
který vyplaví na břeh
vlastní stříbrné kameny
odhozené v písku
tisíce tajných snů
o měsíční víle
tančící na zápraží
svého měsíce.
Až jednou zabloudíš Ty ve vesmíru
na pavoučích křídlech imaginace
až na své cestě potkáš černou díru
tak v jejím točení se budeš ke mně navracet...
Od hvězdy ke hvězdě na slzách krokodýla
co vytékají do hlubokých řek
Tvé křehké srdce zavolá a v něm bude má síla
která jen vylétne i s vůné fialek...
Hluboké soucítění. Tajné místo kdesi
kde mezi kosatci rostou dvě lilie
tak mysl má i Tvá, snad třeba vzpomenem si
jak v jiné dimenzi jen zázrak ožije...
26.12.2010 15:50:00 | šuměnka