Někdy je třeba hodně pít
a ulehnout na chladnou zem
pozorovat ještě chladnější hvězdy
a bdít celé noce
jen s lahví v ruce
naslouchat šplouchání
dryáku na dně
na dně bezbarvých,
bezbřehých dnů
co míjejí
plouživě v šedých kabátcích
samá díra
Já vím
žádná báseň
nevyjádří ten smutek
to prázdno po srdci
i kdybys někam utek
bude to k ničemu
já vím
jak se promění
jeden rok v sto let samoty
Jsi to jen ty
kdo může
tmu světlem naplnit
že něco přebolí
tomu nevěř
ale bolest otupí
bude líp
a zatím můžeš
střepem z lahve
a svojí krví
s třemi promile
psát po obloze
básně o marné touze
I já ten pocit znám
a blahořečím
levnýmu chlastu
a rychlejm barmankám...
aby nedošlo k mejlce, do chlastání se žádný pocity brát nesmí, nejdřív vám musí bejt všechno jedno... chce to trochu šílenosti, aby se to dalo vydržet
17.01.2011 12:26:00 | Lagedama
beze slov ST!
17.01.2011 10:49:00 | xoxoxo
jsou pocity, které i já
tak důvěrně znám,
přesto pro ně nechlastám
17.01.2011 10:40:00 | Romana Šamanka Ladyloba